Jednání dopravce, resp. jeho řidiče, při nakládce zásilky je z pohledu účinné prevence rizik vzniku poškození přepravované zásilky, resp. z hlediska možností dopravce zprostit se své odpovědnosti za případné poškození zásilky, mimořádně významné.
Je proto namístě připomenout klíčové zákonné povinnosti a možnosti dopravce, resp. jeho řidiče, spojené s nakládkou zásilky.
V úvodu do této problematiky je namístě předeslat přinejmenším tyto dvě významné a vzájemně se doplňující právní skutečnosti:
- Pokud dopravce na sebe smluvně (v přepravní smlouvě) výslovně nepřevzal odpovědnost za provedení či obstarání úkonu nakládky (vykládky), je odpovědnost za úkon nakládky (vykládky) na odesílateli (příjemci). Při sjednávání přeprav (přepravních smluv) je třeba si uvědomit a vycházet z toho, že dopravce, resp. jeho řidič, není obvykle zbožíznalec (např. už proto, že jednou veze např. banány, podruhé elektroniku, potřetí měď, počtvrté sofistikované mnohatunové technologické zařízení, popáté lahve s vínem, pošesté papír atd.). Není odborníkem ohledně vhodnosti přepravního balení jednotlivých druhů zásilek a ohledně způsobu jejich nakládky a řádného uložení na ložné ploše vozidla. Takovým odborníkem by však měl být odesílatel konkrétní zásilky, resp. osoby pověřené k provedení nakládky a uložení zásilky na ložnou plochu vozidla.
- Ať už dopravce provedení či obstarání úkonu nakládky na sebe smluvně převzal či nepřevzal, má při nakládce zásilky velmi důležité zákonné povinnosti, resp. možnosti. Ty jsou stanoveny především ustanoveními čl. 8 odst. 1 a 2 Úmluvy CMR, proto se jimi budeme podrobněji zabývat. Je žádoucí mít rovněž na vědomí, že při přepravě jsou ve hře jak aspekty soukromého práva, tj. otázky odpovědnosti dopravce za škody na přepravované zásilce, resp. za dodržení podmínek objednávky přepravy (přepravní smlouvy) – tak aspekty práva veřejného, tj. zejména otázky spojené s požadavky bezpečnosti silničního provozu. Je zcela zřejmé, že dopravce a jeho řidič (a nikoliv odesílatel zásilky) jsou primárně odpovědnými za dodržování požadavků bezpečnosti silničního provozu. Jakkoli se posléze může ukázat oprávněnost regresu dopravce vůči odesílateli zásilky (např. tehdy, jestliže odesílatel nakládkou zásilky přetížil stanovenou nosnost vozidla a klamal dopravce tím, že v nákladním listě CMR uvedl nižší váhu zásilky), je evidentní, že řízení policie příp. dalších státních orgánů bude vždy primárně vedeno proti tomu, u něhož bylo porušení předpisů bezpečnosti silničního provozu orgány státu (policií, celní správou apod.) zjištěno – tj. proti dopravci a jeho řidiči.
Při svém jednání u nakládky by si proto měl být dopravce, resp. jeho řidič, obou zmíněných (pro dobrý výsledek přepravy velmi podstatných hledisek) – soukromoprávního i veřejnoprávního – dobře vědom.
Jestliže jsme výše konstatovali, že dopravce není zbožíznalcem, mělo by, na straně druhé, platit, že je znalcem dopravy a že tato jeho odbornost ho vede k tomu, aby se při své profesní komunikaci se svým příkazcem (odesílatelem, příp. zasílatelem, apod.) s potřebnou odbornou péčí zajímal a angažoval ve věci bezproblémové přepravy zásilky – jejímž důležitým předpokladem je právě kvalitní nakládka přepravovaného zboží.
Zákon také stanovuje, že všichni účastníci přepravního procesu – tj. pochopitelně také dopravce a jeho řidič – jsou povinni předcházet vzniku škod, příp. minimalizovat důsledky škod již vzniklých.
V zájmu podpory vědomí potřebnosti prevence na straně dopravce je namístě též poukázat na známý fakt, že v případech sporů mezi odesílatelem (či zasílatelem) a dopravcem o náhradu škody vzniklé poškozením či ztrátou zásilky mívají soudy leckdy tendenci zjednodušovat si svou práci (své rozhodování) právní úvahou typu: „Kdo prováděl přepravu? Dopravce. Tedy za škodu v plné míře odpovídá dopravce.“ – aniž by se snažily o důkladné přezkoumání míry odpovědnosti za vznik a výši škody u všech subjektů podílejících se na přepravě zásilky (tj. u odesílatele, příp. zasílatele, dopravce, příp. příjemce).
S vědomím naznačených základních skutečností by měl dopravce sledovat a zajišťovat – prostřednictvím školení apod. –, aby jeho řidiči při nakládce důsledně dbali povinností a využívali práv, která jim stanovují a dávají ustanovení čl. 8 odst. 1 a 2 Úmluvy CMR, jež znějí:
„1. Při převzetí zásilky k přepravě dopravce přezkoumá:
a) správnost údajů v nákladním listě CMR o počtu kusů a o jejich značkách a číslech,
b) zjevný stav zásilky a jejího obalu.
2. Nemá-li dopravce vhodné prostředky, aby mohl přezkoumat správnost údajů uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku, zapíše do nákladního listu CMR výhrady i s jejich odůvodněním. Rovněž musí odůvodnit všechny výhrady, které učinil k zjevnému stavu zásilky a jejího obalu. Tyto výhrady nezavazují odesílatele, ledaže je v nákladním listě CMR výslovně uznal.“
K těmto významným ustanovením Úmluvy CMR je namístě předložit praktický výklad.
Především je třeba mít na vědomí:a) že průkazným dokladem o převzetí a předání zásilky v mezinárodní silniční dopravě je nákladní list CMR.
Rozhodně nelze tedy souhlasit např. s tím, aby váš řidič akceptoval požadavek odesílatele na podepisování jiných průvodních dokladů – např. dodacích listů, balících listů apod. Nelze akceptovat zejména to, aby byl dopravce odesílatelem „tlačen“ k tomu, aby písemně potvrzoval převzetí něčeho, co neviděl a nemohl fyzicky přezkoumat –, tj. aby potvrzoval stav zásilky a jejího obalu, který mu není zjevný.
Je kupříkladu absurdní, aby dopravce, resp. jeho řidič, podepsáním dodacího listu s řadou položek přepravovaného zboží (často vysoké hodnoty – např. elektronikou) stvrzoval převzetí zboží k přepravě, jestliže je toto zboží umístěno např. v uzavřených krabicích, navíc třeba ještě uložených na paletách tak, že ani všechny krabice (a tím méně zboží v nich) nemůže řidič fyzicky přezkoumat (či dokonce, je-li zboží uloženo v uzamčeném kontejneru atd.).
Je nutné mít na vědomí to, že takového nešťastného podpisu dopravce (řidiče) se může váš příkazce (odesílatel zásilky apod.) dovolávat – využít ho a případně i zneužít ve váš neprospěch. Údaj o počtu kusů, který by měl být dopravcem (řidičem) v nákladním listě CMR potvrzován, je proto, vzhledem k uvedeným příkladům, např. údaj o počtu převzatých palet (např. „4 palety“) či údaj o počtu převzatých kontejnerů (např. „1 kontejner“) apod.
b) že – jestliže nakládku zásilky na ložnou plochu vozidla prováděl odesílatel zásilky či z jeho pověření jiné osoby, avšak nikoliv vaše firma (přepravu provádějící dopravce) – můžete se s využitím čl. 18 odst. 2 Úmluvy CMR účinně dovolávat čl. 17 odst. 4 písm. c) Úmluvy CMR.To znamená: Máte-li zato, že k poškození zásilky nedošlo vadou vámi k přepravě použitého vozidla či zaviněním nebo nedopatřením vaší firmy, resp. vašeho řidiče, můžete se účinně dovolávat toho, že jako dopravce jste zproštěni odpovědnosti, vzniklo-li poškození zásilky ze zvláštního nebezpečí souvisejícího s tím, že manipulace, naložení, uložení (nebo vyložení) prováděl odesílatel (příjemce) nebo osoby jednající za odesílatele (příjemce).
Čl. 18 odst. 2 Úmluvy CMR dokonce stanovuje, že stačí, osvědčí-li dopravce, že podle okolností případu mohlo poškození zásilky vzniknout výše uvedeným zvláštním nebezpečím, má se za to, že poškození zásilky vzniklo z výše uvedeného nebezpečí.
Odůvodněnost tohoto vašeho osvědčení ve smyslu čl. 18 odst. 2 Úmluvy CMR bude zřejmá již z objednávky přepravy (z přepravní smlouvy) za předpokladu, že jste se v ní smluvně nezavázali k provedení či obstarání úkonu nakládky.
Za těchto podmínek bude v případě poškození zásilky na reklamujícím – tj. nikoliv na vaší firmě –, aby věrohodně prokázal, že škoda nebyla způsobena ani zcela, ani zčásti nebezpečím podle čl. 17 odst. 4 písm. c), případně dalším zvláštním nebezpečím podle čl. 17 odst. 4 Úmluvy CMR. V případě sporu leží důkazní břemeno na reklamujícím (příkazci, odesílateli), nikoliv na dopravci.
Právní odůvodněnost vašeho osvědčení ve smyslu čl. 18 odst. 2 Úmluvy CMR bude ještě zvýrazněna tehdy, budete-li moci poukázat na písemnou výhradu či poznámku dopravce (tj. vašeho řidiče) v kolonce 18 nákladního listu CMR – např. na jeho výhradu, že odesílatel vašeho řidiče k účasti na nakládce vůbec nepřipustil –, což je v současnosti u některých odesílatelů relativně častá praxe.
Tímto se dostáváme k mimořádně důležité problematice ve věci ochrany oprávněných zájmů dopravce – k čl. 8 odst. 2 Úmluvy CMR – tj. k právu dopravce, resp. jeho řidiče, uplatnit při převzetí zásilky k přepravě (při nakládce) v příslušné kolonce nákladního listu CMR písemnou výhradu. Může jít, mimo jiné, např. o uplatnění těchto právně velmi významných výhrad či poznámek dopravce, resp. jeho řidiče:
prohlášení, že řidič dopravce nebyl odesílatelem připuštěn k nakládce (tj. že mu odesílatelem bylo znemožněno realizovat postup podle čl. 8 odst. 1 Úmluvy CMR);
prohlášení o zjevných (viditelných) poškozeních zásilky či jejího obalu. V případě, že jsou jednotlivé části zásilky zabaleny, jde především o to sledovat při nakládce, zda není poškozen obal, resp. obaly, tj. zda nejsou protrženy, promáčknuty, promočeny apod.;
prohlášení, že odesílatelem či osobami provádějícími nakládku nebylo vyhověno jím vzneseným požadavkům na uložení a upevnění zásilky na ložné ploše vozidla; např. že nebylo vyhověno jeho požadavku, aby jednotlivé kusy zásilky byly stohovány tak, aby bylo minimalizováno riziko jejich sesunutí; aby těžké kusy nebyly ukládány nahoře, neboť by mohly poškodit (promáčknout) lehčí části zásilky dole atd.;
prohlášení, že nebylo odesílatelem vyhověno jím vznesenému požadavku na úpravu údajů o počtu kusů v nákladním listě CMR. Jde kupříkladu o situace, kdy nákladní list CMR obsahuje takový údaj o počtu přepravovaných kusů, který řidič nemá šanci při nakládce fyzicky přezkoumat a spočítat – např. je-li v nákladním listě CMR uvedeno: 5000 ks mobilů značky X typu Y, apod.;
Při realizaci práva písemných výhrad dopravce je žádoucí mít na vědomí zvláště tyto podstatné právní skutečnosti:
Písemná výhrada dopravce, resp. jeho řidiče, při nakládce je vlastním prohlášením dopravce.
Toto právo – písemná výhrada či poznámka dopravce v nákladním listě CMR – není nijak vázáno na to, že by učiněnou písemnou výhradu, příp. poznámku dopravce, měl odesílatel v nákladním listě CMR potvrzovat či že by s ní měl souhlasit.
Samozřejmě platí, že v případě sporu může být právní relevance dopravcem učiněné výhrady či poznámky (stejně jako všech dalších důkazů a právních skutečností předmětné záležitosti) soudem zkoumána a posuzována.
Váš řidič samozřejmě může napsat písemnou výhradu, příp. poznámku, do nákladního listu CMR ve své mateřštině. Není nutné, aby písemné výhradě či poznámce dopravce odesílatel plně rozuměl. Ostatně k uvedení písemné výhrady či poznámky dopravce často dochází a má docházet právě tehdy, jestliže v předchozí ústní komunikaci – o řádném balení, uložení a upevnění zásilky na ložné ploše vozidla; o zjevném stavu zásilky nebo jejího obalu apod. – nedošlo k vzájemnému porozumění mezi odesílatelem a dopravcem, resp. jeho řidičem. V případě soudního sporu bude písemná výhrada či poznámka dopravce podle potřeby přeložena – bude-li čitelná –, což je další velmi důležitý praktický požadavek na řidiče.
Je právně velmi důležité, aby písemná výhrada či poznámka učiněná dopravcem, resp. vaším řidičem, do nákladního listu CMR při nakládce zásilky byla:
čitelná a učiněná do příslušné kolonky č. 18 nákladního listu CMR,
uvedená na všech třech vyhotoveních nákladního listu CMR – pro odesílatele, pro dopravce, pro příjemce;
odůvodněná, tj. aby obsahovala důvod výhrady dopravce.
Pozor na to, aby písemná výhrada vašeho řidiče nezněla např.: „Nebyl jsem na nakládce.“ Taková výhrada by se v případě sporu velmi pravděpodobně obrátila proti dopravci. Protistrana by mohla poukazovat na to, že řidič o vlastní vůli zanedbal povinnosti dopravce stanovené čl. 8 odst. 1 Úmluvy CMR. Je skutečně třeba, aby řidič pokud možno jasně písemně formuloval důvody své neúčasti na nakládce – např. textem „Nebyl jsem odesílatelem připuštěn k účasti na nakládce.“ apod.
Je zcela zřejmé, že důvodem písemné výhrady dopravce, resp. jeho řidiče, musí být skutečnost, která má svůj zdroj jinde, resp. u někoho jiného, než ve vlastním pochybení dopravce či jeho řidiče.
Problematika řádného uplatňování práv dopravce formou písemných výhrad či poznámek jeho řidiče do nákladního listu CMR je v praxi velmi významná a může mít řadu právních a obchodních důsledků. Proto by téma zákonných povinnosti a možnosti dopravce, resp. jeho řidiče, při nakládce zásilky mělo patřit k důležitým částem školení a odborné přípravy pracovníků dopravce – řidičů, dispečerů, disponentů přeprav.
Pro preventivní ochranu zájmů dopravce je velmi žádoucí přinejmenším to, aby si dopravce a jeho řidiči byli dobře vědomi práva uplatňovat při nakládce své písemné výhrady, znali výše uvedené základní náležitosti tohoto postupu a nebáli se toto právo dopravce v případě potřeby uplatnit. Rovněž tak by mělo platit, že není-li si řidič při problémech při nakládce uplatněním a formulací své výhrady jist, měl by být veden k tomu, aby – pro jistotu – konzultoval telefonicky svou situaci přinejmenším s dispečinkem své firmy.
---
b)
Několik příkladů (typů) výhrad dopravce (jeho řidiče) při jeho převzetí zásilky k přepravě (při nakládce)
k obalu zásilky
- zásilka (zboží) je předána odesílatelem k přepravě bez obalu (nebalena)
- vzhledem k charakteru zásilky se jeví obal zásilky jako nedostatečný
- zásilka (paleta, krabice. atd.) předána odesílatelem s poškozený obalem – např. proražený obal; protržený obal; promočený obal; vlhký obal, zmrzlý obal; ad.
- při nakládce odesílatel prorazil vidlemi nakladače obal palety, (krabici, apod.)
k množství, k označení kusů (balíků, pytlů, barelů, atd)
Bylo nemožné přezkoumat počet kusů a zjevný stav zásilky, protože:
- řidič nebyl odesílatelem připuštěn k účasti na nakládce
- pro velmi vysoký počet kusů zásilky nebylo možné přezkoumat jejich počet
- zboží bylo odesílatelem předáno v jím zapečetěném (uzamčeném, zaplombovaném) kontejneru
k atmosférickým podmínkám při nakládce
- nakládka prováděná odesílatelem probíhala za špatných podmínkách – např. špatná viditelnost; zboží nakládáno ve sněhu (se sněhem); v prudkém dešti, apod.
- zboží nakládáno nechráněné proti povětrnostním vlivům na odesílatelovo vlastní riziko
k odesílatelově manipulaci zásilkou (se zbožím) při jeho nakládce
- odesílatel při své nakládce nerespektoval doporučení řidiče dopravce, aby nebyly ukládány těžké kusy zásilky na lehké kusy zásilky, neboť může hrozí sesutí (proboření) jednotlivých kusů zásilek
- odesílatel nezajistil naloženou zásilku na ložné ploše, ani neudělil dopravci (jeho řidiči) žádný pokyn ohledně způsobu zajištění zásilky na ložné ploše vozidla
Zpracováno: Mgr. Tomáš Roubal